Z 250 C nedrží volnoběh a je černá svíčka

Seš si jistý, že je hladina už správně nastavena, respektive že je nejníž co to šlo? Hladina plováku dokáže dělat pořádné divy - srazit spotřebu ze 6 litrů na 4 litry na sto, z černých svíček udělat bílé... a když se to přepískne, tak motorka už nemusí být schopna jízdy nebo držet volnoběch. Divné je proto tvrzení "trošku se to zlepšilo". Na volnoběh májí vliv kromě hladiny především jehla a šroubek volnoběhu. Hlavní tryska se na volnoběhu projevuje jen minimálně, pokud se tedy mění v rozmezí řekněme plus mínus 20%.

Nastavování karburátoru:
1) výška hladiny v plovákové komoře - jedna z nejdůležitějších věcí u nastavení karburátoru. Má vliv na bohatost směsi ve všech režimech, od volnoběhu až po plný plyn. Dá se měnit přihnutím plíšku který tlačí na škrtící jehlu přívodu paliva.
2) hlavní tryska - má vliv především na jízdu na plný plyn a ladí se na maximální výkon motorky. V amaterských podmínkách lze správnou velikost trysky testovat podle dosažené maximální rychlosti. Rozhodně neplatí, že větší tryska znamená vyšší výkon. Je-li benzínu příliš, pak hoří pomalu a to může způsobit pokles výkonu právě v těch nejvyšších otáčkách.
3) škrtící jehla - má vliv na střední rozsah plynu, na přidání plynu a především na celkovou spotřebu motorky. Standardně bývá ve střední poloze. Nekdy není ale od věci posunout jehlu o jeden zářez níž, zvlášť před nějakou dlouho cestou. Tento snadný úkon dokáže snížit průměrnou spotřebu až o 1 litr na 100km. Pokud to ale se snižováním jehly přeženeme, může vznikat nepříjemné zpoždění reakce motoru při přidání plynu.
4) volnoběžná tryska a šroubek bohatosti volnoběhu. Jak už z názvu vyplývá, má vliv pouze na volnoběžný chod motoru. Také tady se dá dobře odhadnout správné nastavení. Studený motor by neměl jít startovat bez sytiče. Pokud to jde, znamená to, že volnoběh je velmi bohatý. Chudá směs se projevuje nestabilními otáčkami volnoběhu, škubáním v oblasti 0 až jemné přidání plynu a někdy také střílením do výfuku při brždění motorem.